Která je ze všech nejdůležitější?

29. dubna 2018 v 14:21 | Hell |  Téma týdne
Tohle byl oříšek
Už týden přemýšlím o tom, jaká otázka je v mém životě ta nejdůležitější. Nebo jakou nejdůležitější otázku jsem dostala. Po týdnu přemýšlení o tom, na kolik věcí se vlastně každý den zeptám, nebo na kolik otázek denně odpovím, jsem zavzpomínala na důležité momenty ve svém životě.
Všude samá otázka
Na kterou univerzitu si podám přihlášku? Jaký obor chci studovat? Miluju toho chlapa? Jsem v tom vztahu spokojená? Mám ještě důvod jít na kafe s touhle kamarádkou? Chci pracovat v téhle firmě? Takové a další otázky jsem pokládala sama sobě. A jistě se ještě pár takových položím.

Kdy můžete nastoupit? Jaký plat si představujete? Jo, hodně zásadní a nečekaný dotaz mi položila před více než rokem moje současná šéfová: Můžeme absolvovat druhé kolo pohovoru hned teď po telefonu? (To byla výzva, protože jsem fakt netušila, na co se chce ptát, a měla jsem pocit, že bych jí neřekla, ani jak se jmenuju, ale výzvu jsem přijala, zvládla a druhý den už jsem nastupovala.) Kdy se chcete nastěhovat? Chceš se rozejít? Tohle je vážně konec? Můžete dýchat? Víte, kde jste? Kam to bude? Kde chceš být za pět let?

Která je ta nejdůležitější?
Otázek, které mi padnou na mysl, když přemýšlím o té nejdůležitější, jsou desítky, možná stovky. A i když jsou mnohé z nich opravdu důležité, protože mohou zcela zásadně změnit váš život, ani jednu z nich bych neoznačila jako nejdůležitější. A všechny mají jedno společné. Jsou to otázky, které se týkají tazatele. Člověk si musí klást otázky a na mnohé musí odpovídat. Na některé hledá odpovědi celý život. Jiným se pro změnu vyhýbá. Třeba taky celý život. Avšak i ty nevyřčené ten život ovlivňují.

To je ona!
Přesto všechno si myslím, že ta nejdůležitější otázka na světě je ta, kterou už dnes nejvíc a přitom málo používáme/slýcháme. A ještě méně ji myslíme upřímně. Je to zcela prostý dotaz, který můžete slyšet (nebo pokládat - záleží, na které straně barikády právě stojíte) třeba denně, ale jeho podstata se v době individualismu tak nějak vytrácí. "Jak můžu pomoct?"

To je ta otázka. Nejdůležitější otázka. Ne v situaci, kdy vlezete do obchodu s tím, že máte nakupovací náladu, a už u vás stojí prodavačka s tímto dotazem. Buďte v klidu, ona ho pokládá se stejnou nelibostí, s jakou na to vy odpovídáte, že se chcete nejdřív jen podívat.

Svůj význam má ale v momentech, kdy má někdo z vašich blízkých trable a vy jen nechcete stát opodál. Nebo když chytíte v televizi dokument o nehumánním vyklešťování selat, nebo transportu zvířat do zemí mimo EU.

Dokážeme to ještě…?
Myslím, že bychom měli daleko víc tuhle otázku klást ve chvílích, kdy o něco jde. Ne jen nečinně stát a říkat si, jak je ten život někdy těžký. Život je těžký, tak proč si s ním nepomoct? Někdy stačí jen obejmout, nebo říct, že všechno bude zase dobrý. Jindy stačí jít a o problému říct dalším, podepsat petici, o problematice mluvit.

Stačí přece tak málo
Dokonce někdy stačí, že pomoci chceme. Už to může být velká věc pro někoho, kdo je v těžké životní situaci. Protože už jen vědomí, že je tu někdo, komu není můj momentálně nepříznivý život ukradený, pomáhá zůstat silný a dodat sílu bojovat s tím, co ještě přijde.

Tak upřímně - kdy jste se naposledy zeptali, jak můžete někomu pomoct a nemysleli to jako frázi, nebo tu tázací větu nevyřkli jen proto, že to máte nakázáno vedoucím…?
Hell
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se