Musíme pojmenovávat?

26. července 2017 v 5:15 | Hell |  Můj život s Božským
Hlavně všechno dobře označit
Napadlo mě, jestli je vážně tak strašně nutné škatulkovat lidi a vztahy a všechno pojmenovat a ukotvit do nějakých obecně přijímaných stereotypních měřítek.


Individualita
V řadě knih, článků, diskusích atd. jsem se setkala s názorem, že každý vztah je jiný. Každý partnerský vztah jedinečný. Jako lidé samotní. Dobře, myslím si sice, že existuje jen určité množství typů lidí, tudíž ani počet kombinací není omezený, ale i s ohledem na tenhle názor se ztotožňuju s tím, že v každý je svým způsobem jedinečný. Protože esence různých vlastností se vyskytují v různém poměru a také v závislosti na stylu výchovy, způsobu akulturace nebo třeba genetice. Jinými slovy věřím na omezený počet typů lidí, což se ale nutně nevylučuje s přesvědčením o jedinečnosti každého z nás.

Pojmy a dojmy
Stejně tak mohou i vztahy mít různé podoby. Někdo rozlišuje přátelství a kamarádství s tím, že jedno z toho je hlubší, pevnější, druhé více povrchní a někdo dokonce kamarádstvím nazývá mimomanželský pravidelný styk s milenkou. Jenže jsem se zatím nesetkala s tím, aby se všichni ti, s nimiž jsem tohle "pojmosloví" řešila, shodli na tom, co je co. Pro jednoho je víc přítel než kamarád, druhý to má přesně naopak. A když jde o lásku, je to snad ještě horší. Přítel, partner, manžel, "můj kluk" nebo "můj chlap/muž", lepší polovička, druh - řada označení, ale přitom všechny jsou asi vnímány dost podobně. Ten, s kým člověk chodí/žije, spí, jí, dohaduje se a usmiřuje, nakupuje, tráví volný čas…Ať toho "svého" druhého nazvete jakkoliv, většina lidí si asi představí tyhle běžné věci. Je to takový stereotyp. Nebo zavedený vzorec.

Nepojmenovatelný vztah?
Může ale existovat vztah, který tak úplně nepodléhá téhle kategorii, nefunguje tak, jak si většina z nás představí, protože už podle nějakých jazykových úzů nám mozek vyhodnocuje nějaké mřížky, kde jsou zanesené právě ty "stereotypní" informace, a přitom těm dvěma lidem nějak vyhovuje? A musíme nutně mít název pro všechno? Napadá mě, proč vlastně tak nutně chceme všechno pojmenovávat? Vztah je vlastně něco natolik intimního, že kdybychom se o tom nechtěli zmínit rodině a přátelům, tak bychom snad přece ani nemuseli. A když už teda chceme ty své nejbližší uklidnit tím, že patrně neumřeme sami, proč je tak nutné hned pojmenovávat nebo nějak definovat ten vztah, který udržujeme? Myslím, že by bylo fajn, kdyby se lidi spokojili s informací o tom, že člověk není sám, s někým se vídá, tráví s ním čas a je mu s ním dobře. Přece se to hned nemusí nazývat partnerským vztahem/chozením.

Pojmenování byl začátek konce
A co když jsou prostě vztahy, které nejde tak docela zaškatulkovat? Nebo co když existují lidé, které děsí právě to škatulkování? Třeba Božský. Ten takhle (ne)funguje. Většina lidí, včetně mě, ho označovala jako mého přítele. Logicky to chápu. Udržovali jsme spolu nějaký vztah na milostné úrovni, trávili jsme spolu čas, hádali se, řešili naprosto běžné věci týkající se zdraví, rodiny, školy, práce, bydlení, peněz a podobně, byli si oporou v těžkých životních situacích, ale i první "česnečkovo-vyprošťovací" pomocí při ranní kocovině atd. Dokud si neuvědomil, že tenhle náš vztah je definovaný jako "chození" a nezačal to sám používat, vyhovovalo to oběma. Jenže zrovna on je natolik neuchopitelný, že když ho někdo zkusí zaškatulkovat nebo nějak analyzovat, utíká před tím.

Je to váš vztah, vaše "pravidla"
Možná někteří lidé potřebují mít pocit vnitřní svobody víc než jiní (možná právě proto, že jsou sešněrovaní, uvěznění v něčem, co je nedělá šťastnými). A třeba jim k tomu stačí jen nepojmenovávat, neškatulkovat. Nakonec…ano, každý vztah je jiný. Tak pokud vám to funguje a jste spokojení, tak to prostě nepojmenovávejte a jen buďte šťastní, když jste šťastní. Přece to je intimní záležitost, která by se měla týkat jen vás a toho druhého. Ostatním do toho vlastně nic není. Pokud teda kvůli tomu druhému neriskujete zdraví tím, že se od něj nakazíte pohlavní chorobou, berete drogy, nezřízeně popíjíte alkohol nebo jakkoliv jinak ohrožujete svůj zdravotní stav - pak je celkem na místě poslouchat a zamyslet se nad tím, co vám říkají vaši nejbližší, kterým na vás záleží.

Bohužel nebo bohudík já už asi patřím mezi ty, kteří potřebují nazývat věci "pravými" jmény. Tak uvidíme, co mi život přinese.

Hell
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kattie_Sweetie Kattie_Sweetie | Web | 26. července 2017 v 18:07 | Reagovat

Ahoj!
Tvoj článok ma zaujal ak chceš navštíviť môj blog tak budem rada. :)

2 Hell Hell | E-mail | Web | 27. července 2017 v 14:35 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se