Červen 2016

Mluviti stříbro, mlčeti zlato

14. června 2016 v 6:00 | Hell |  Můj život s Božským
Nemají to s námi jednoduché
Někdy mám pocit, že my ženy jsme opravdu občas na zabití a ti naši chlapi s námi mají svatou trpělivost. No, ne že by to snad neplatilo i v opačném případě! Ono to mužské plémě taky dokáže mít svoje dny. Ale já se občas pozastavuji sama nad sebou. A čas od času ta sebereflexe není nic příjemného
Začalo to vtipem
Kamarád mi onehdy říkal vtip, o kterém tvrdil, že je tak nějak ze života. No, nejspíš ví, o čem mluví. Starší manželský pár leží takhle večer v posteli a manželka se ptá: "Pepo, proč mi neříkáš, že mě miluješ?" A manžel logicky odpoví: "Jsem ti to řekl před třiceti lety. Až se něco změní, budu tě včas informovat."

Následně jsme vedli debatu, proč muži tak málo říkají ta dvě kouzelná slůvka. Důvodů prý je hned několik. Nepotřebují o citech žvanit (jako řada ženských), své city radši dokazují činy, neradi se opakují, šetří slova na důležitější informace…

Moc nemluví
Jako každá jiná ženská to ráda slyším. Stačí zašeptat ta dvě slůvka a asi bych Božskému odsouhlasila i tetování na čelo. (Jo, dobře, to trochu přeháním…) On je samozřejmě jako kterýkoliv jiný chlap, takže s tím verbálním vyznáváním lásky šetří. Nejdřív mě to mrzelo. Než jsem si uvědomila, že to vlastně dělá moc šikovně.

Ohraná písnička
No, co si budeme vykládat. Miluju písničku Wonderful world. Ale kdybych si ji pouštěla denně a ne jen jednou za čas, když je ta vhodná chvíle, nebo ji nezaslechla čas od času náhodou z rádia či televize, asi by se mi pak už tolik nelíbila. Oposlouchala by se mi. S vyznáváním lásky je to stejné. Navíc jsou to vážně jen slova. Těch za den napovídáme tolik…a přiznejme si, že dost velké množství z nich, jsou slova prázdná.
Nemusí mluvit, a řekne toho víc
A tak jsem si začala víc všímat toho, co mi Božský říká beze slov. A zjistila jsem, že to, kvůli čemu většina ženských nadělá takový humbuk, když jim to muži neříkají přímo, mi Božský beze slov říká denně.

Všímejte si drobností
A víte co? Když si tohle uvědomíte, milé dámy, zjistíte, že už na tom, co vám váš muž říká, tolik nezáleží. Protože je mnohem důležitější to, co vám sděluje beze slov. Ať už je to stisknutí ruky v dlani, letmý polibek na čelo, který si sám ani neuvědomuje, nebo upřímný úsměv, když vám říká: "Sluší ti to…"

Většina z nás jsme rozené vztahové analytičky a jsme schopné vztah pitvat do nejmenších detailů a stejně tak každé slovo, které naši partneři řeknou. Oni to s námi zkrátka koulí trochu jinak. A umějí to…
Hell

KN - Kázání ohně, Haig F.

12. června 2016 v 11:13 | Hell |  Recenze
Snila ten nejnebezpečnější sen - sen o rovnosti.
Čtyři sta let po jaderném výbuchu se civilizace i příroda na Zemi výrazně proměnily v nový, primitivní svět. Přestože již Zemi neohrožuje vše pohlcující nukleární oheň a radioaktivní záření přestalo působit, z neznámých příčin se lidé začnou rodit jen jako dvojčata. První z páru - Alfa je vždy ve vynikající fyzické kondici, druhý - Omega se však narodí vždy s deformitou. I když mají Alfové i Omegové nerovné postavení a to vyvolává neustálé konflikty a boje, oba geny zároveň bezpodmínečně spojuje stigma - krutá skutečnost, před kterou nelze uniknout. Pokud jeden z dvojice zemře, umírá i ten druhý.
Cass je vzácný typ Omegy - je obdařena jasnovidectvím. Její bratr Zach má zase velkou moc v Radě Alfů. Cass se odváží snít nejnebezpečnější ze snů - sen o rovnosti mezi oběma skupinami. A právě kvůli tomu se dostane do hledáčku jak svého bratra, tak celé Rady i hnutí odporu Omegů. (zdroj)
První díl nové série
Pokud máte chuť pustit se do série, která vás dostane svou propracovaností, zkuste Kázání ohně. A pokud jste, stejně jako já, tak trochu posedlí tématikou holocaustu, budete nadšení!

Krutý svět inspirovaný v krutých dějinách?
Svět, který autorka stvořila má svá krutá pravidla a zákonitosti, do kterých ale poměrně snadno díky čtivému, srozumitelnému vyprávění proniknete. Osobně ve mne ona katastrofa předcházející postapokalyptickému vývoji nějakým způsobem evokovala myšlenky na Černobyl, což nebylo na škodu. Pro mnohé je černobylská katastrofa dodnes velmi děsivou součástí historie 20. století, a tak snad i proto umocní tíživou atmosféru příběhu.

Je znát, že autorka se orientuje na tématiku holocaustu, neboť v některých částech postapokalyptického světa je ta paralela velmi silně cítit. A vás při čtení napadne, jak je děsivé, že lidé mají potřebu mít nad někým moc (v každé době) a ty, kteří nevyhovují soudobým pravidlům někam zavírat, zbavovat se jich. Kde se ta potřeba moci a nadvlády v lidech bere?

Zdařilý literární počin
Postavy
jsou hezky vymyšlené a jejich linky velmi šikovně zkombinované. U některých trochu čekáte, jak se jejich příběh bude vyvíjet, u jiných zůstanete překvapení. Jako v životě - někoho odhadnete snadno, někdo vám vyrazí dech.

V neposlední řadě mi to nedá a musím pochválit i obálku, která je prostě nádherná!

Myslím, že autorka perfektně otevřela dveře do nového světa a vytvořila postavy, s nimiž budete chtít prožívat jejich dobrodružství.
Hell
Grácias por su visita y tienes un buen día! Hell
Vedu Čtenářský klub v HK. Zájemci pište na mail, případně na FB vyhledejte skupinu Čtenářský klub - Hradec Králové. ;-)