My děláme svět místem pro život

6. května 2016 v 6:30 | Hell |  Téma týdne
Nic není jednoznačné
Existují různé pohledy na život, na svět, na společnost. Je snadné říct, že svět je špatný, lidé povrchní a život těžký. Zároveň je naivní tvrdit, že žijeme v dokonalém světě, v němž jsou všichni lidé báječní.
Nic není dokonalé. Nic není černobílé. Říká se, že vždycky může být líp, ale také hůř. Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem přistupovala k životu naprosto pesimisticky. "Ať udělám, co udělám, dopadne to špatně." Pak se ve mně cosi zlomilo a já si uvědomila, že když budu negativní, nic pozitivního mě nepotká. Ale asi jsem to vzala za špatný konec. Naivně jsem věřila, že každý člověk je v podstatě dobrý. Ať se dělo cokoliv, snažila jsem se v tom hledat jen to dobré. Zkrátka jsem skočila z extrému do extrému. Nevím, nakolik je to v pořádku, ovšem věřím, že i to patří k vývoji osobnosti.
A myslím, že v době, kdy je člověku 16 - 20 let a hledá se, zjišťuje, kým je, kým chce být, je to snad i omluvitelné.

Přílišný optimismus se mi taktéž mnohdy nevyplatil. Nakonec jsem si z obou pohledů na svět odnesla především to, co provází mé názory, můj způsob života, a to: všeho s mírou.

V co věřit?
Audrey Hepburn tvrdila: "Věřím v růžovou. Věřím, že smích je nejlepší spalovač kalorií. Věřím v líbání, v hodně líbání. Věřím, že šťastné dívky jsou ty nejkrásnější dívky. Věřím, že zítřek je novým začátkem, a věřím v zázraky."

Já věřím, že existuje spousta lidí, s kterými si padnete do noty, i lidé, kteří nemusí dělat dobrý dojem, přesto časem zjistíte, že je máte rádi. Ale potkáte i takové, kteří jsou názorově, morálně či mentálně tak daleko, že si zkrátka neporozumíte.

Ve smrti blízkého člověka se dá opravdu jen těžko hledat něco pozitivního. Přesto jsou situace, které zabolí, mrzí, trápí, snad se s nimi i nelehko vyrovnáváme, abychom po čase skutečně viděli i onen pozitivní dopad.

Ani ikony nejsou zbožňovány všemi
Věřím, že jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou si člověk může pěstovat, je schopnost přijímat život takový, jaký je. Snažit se něco změnit, když k tomu máme aspoň minimální šanci, i kdyby se to zpočátku zdálo jako předem prohraný boj. Zároveň se naučit vyrovnat s tím, že lidé nejsou vždy takoví, jaké si je představujeme, že se vždy všechno neděje podle našich představ. A že jsme jen lidé; a jako takoví máme své chyby, které nám někdo odpustí, někdo nás pro ně bude milovat, někdo nenávidět a někoho vůbec nezajímáme.

Věřím, že přespříliš optimismu škodí, ale není nic špatného na tom, když se člověk dokáže radovat z maličkostí - třeba z toho, že je venku hezky, nebo že se na něj usměje pán v autobuse.

Nemyslet jen na sebe
Věřím, že by si lidé měli pomáhat. Nejen nabídnout nevidomému, že ho převedete přes silnici bez semaforů, ale třeba i paní s kufrem do autobusu (Jen nezapomínejte, když máte 12cm vysoké podpatky, že je těžší zvednout kufr vážící asi tunu - v úterý jsem si málem zlomila nohu a pobavila tak nejen paní, které jsem pomáhala, sama sebe, ale i okolí).

Stejně jako Audrey věřím v úsměv a smích, v líbání i zázraky a že štěstí je ten nejkrásnější make-up. Právě tak ale věřím, že je důležité netrápit se tím, co nedokážeme změnit. Také v to, že je lepší nechat odejít ty, kteří už do našeho života nepatří, a ponechat si jen hezké vzpomínky, namísto živení zbytečné zášti.

Je to na nás
A věřím, že to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, je žít život tak, abychom se sami sobě mohli podívat do očí a každý den si užít, jako kdyby měl být tím posledním. Protože svět, který nás obklopuje, vytváříme my sami.
Hell
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 6. května 2016 v 12:55 | Reagovat

to je pravda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Grácias por su visita y tienes un buen día! Hell
Vedu Čtenářský klub v HK. Zájemci pište na mail, případně na FB vyhledejte skupinu Čtenářský klub - Hradec Králové. ;-)