KN - Robert Vano: fotka nemusí být ostrá

3. května 2016 v 6:30 | Hell |  Recenze
Všichni jsme zvědaví...
Určitá míra zvědavosti a voyaerství je v podstatě vrozena každému člověku. V prvním ročníku jsem se na přednáškách vizuální antropologie dozvěděla, že právě tato vrozená úchylka (Pokud není rozjetá do míry, že máte v ložnici dalekohled a víte, v čem chodí vaši sousedi spát, je to v pořádku!) je důvodem, proč většina lidí sleduje televizi, chodí do kina a zajímá se o svět kolem sebe.
Patříte-li mezi ty čtenáře, kteří rádi nahlédnou do života umělců, jistě vám nesmí uniknout naprosto perfektně pojatý životopis našeho předního fotografa Roberta Vana.

Nejsilnější stránka - přirozenost
Robert Vano je člověk, který působí dojmem "co na srdci, to na jazyku". I při předem připraveném rozhovoru působí velmi přirozeně a upřímně. A stejně tak působí jeho kniha. S nadhledem, lehkostí a nenuceným odkazem, jako když otec říká svému synovi "Hochu, tohle tě v životě čeká, pokud se rozhodneš jít touhle cestou," nám dává možnost nahlédnout nejen do svého vlastního života, odkrývá nejen své vlastní začátky v módní fotografii, ale mnohé může zbavit růžových brýlí, které si možná naivně přidržují na nose.

Při čtení knihy budete mít dojem, že s vámi Robert sedí v kavárně uprostřed městského ruchu a s expresí sobě vlastní vám jen tak vypráví.

Chcete-li si zpříjemnit sobotní odpoledne, neváhejte a sáhněte po Vanově životopisu "Fotka nemusí být ostrá", jenž je obohacen o řadu fotografií (Nebylo by zvláštní, kdyby v životopise fotografa chyběly jeho fotografie?), které nejenže umocní náladu kapitol, jež se čtou takřka samy, ale zároveň vás přesvědčí o možnostech fotografie vyjádřit ono pověstné "cosi".
Hell
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se