Všechno a hned

1. března 2015 v 15:42 | Hell |  Můj život s Božským

Všechno a hned

Tak mě napadlo, jestli já náhodou nejsem taky trochu náročná. Chtít všechno a hned a pořád, aby všechno bylo podle mých představ a očekávání...Takhle to přece nefunguje a nemůže fungovat. Zvlášť ne, když jeden z těch dvou ve vztahu je náladová ".....", která se uráží, trucuje, vypíná si mobil, všechno vidí černě a přitom celou dobu nemyslí na nic jiného, než jak jí hrozně chybí pan Božský, že se s ním vůbec nechce hádat, ale prostě dělá pindulínu a tečka. Pak jí dojde, že ten chlap s ní má svatou trpělivost, protože jiný už by jí poslal někam a když je zle, tak jí vždycky zachraňuje...

Už je zase všechno tak, jak má být. Teda pokud jde o Božského. V pátek mě vezl k doktorovi, přestože to mám sotva pár set metrů, stále je na telefonu v pohotovosti, kdybych potřebovala odvézt na pohotovost, a je...já ani nemám slov! Chrchlám jak špatně trénovaný bezdomovec v listopadu, vypadám jako domovnice z domu hrůzy a on mi stejně říká, že jsem princezna. Přestože jsem měla horečku, dobře si pamatuju, co v pátek, když mě vezl k doktorovi, viděl a do princezny to mělo sakra daleko, takže lhal, ale přesně tohle jsou lži, za které žena svého muže miluje. Nebo alespoň na mě to nějak funguje...rozhodně ve chvíli, kdy jsem nemocná a ufňukaná.

S každým dalším malým pozdravem od něj mi pomalu klesá horečka (začínají účinkovat ATB, ale představa, že mě léčí ON i na dálku je přece daleko romantičtější) a já jsem ten nejvzornější pacoš na světě, protože se nemůžu dočkat, až mi bude lépe a budu mu moct věřit, že pro něj jsem princezna.

Proč mi ale vždycky dojde, že se chovám jako pindulína, až ve chvíli, kdy se chovám jako pindulína? Ne, že bych nepřemýšlela o svých rozhodnutích předem, ale...ono kolikrát i to, co řeknu, zní nějak lépe v mé hlavě, než když to pak vyslovím nahlas...No a pořád spoléhat na to, že ten chlap mě vážně musí mít rád, když to se mnou snáší tak dlouho, to vážně není dobrý nápad. Onehdy mi kamarádka napsala, že láska a odhodlání překonají všechny s*ačky...Tomu věřím, ale že bych ke všem překážkám, kterých už tak máme až až, musela přidávat své sobecké očekávání, že se ze mě posadí na zadek a všechno bude podle mě, jak to chci a kdy to chci, to bych se nad sebou asi vážně měla trochu zamyslet a "ubrat", protože jinak o toho vážně skvělého chlapa, který se o mě stará, stojí při mě a má mě rád, i když jsem někdy pěkná pindulína, přijdu...

Hell
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Grácias por su visita y tienes un buen día! Hell
Vedu Čtenářský klub v HK. Zájemci pište na mail, případně na FB vyhledejte skupinu Čtenářský klub - Hradec Králové. ;-)