3-iron (film)

24. ledna 2015 v 20:33 | Hell |  Recenze

3-iron

Režie: Kim Ki-duk
Hlavní role: Jae Hee a Lee Seung-yeon

Oficiální text:
Hrdiny vizuálně vytříbeného vyprávění nového filmu Kim Ki-duka jsou dva mladí lidé, jejichž náhodné setkání přeroste ve zvláštní milostný vztah. Mladík Tae-suk vlastní jen silnou motorku, s níž objíždí různé městské čtvrtě a vyhledává prázdné byty. V těch pak stráví nějaký čas. Nají se a na oplátku vypere prádlo a spraví rozbité věci. Snaží se zmizet před návratem majitelů, což se mu ne vždy zdaří. V jedné domněle prázdné vile se setká s týranou manželkou bohatého muže... Kim Ki-duk natočil snímek během velmi krátké doby; nenápadnou formou v něm nabízí osobitou meditaci nad násilím, nespravedlností a krutostí, v níž se převracejí role.

Na tento film jsem narazila asi před dvěma lety zcela náhodou v nějakém výprodeji. DVD mě praštilo do očí! Nádherná fotografie na papírovém přebalu mě na první pohled tak uchvátila, že jsem po něm ihned sáhla a začala zjišťovat, copak je to za film. Po přečtení textu jsem měla jasno - za tak směšnou cenu (snad 10 Kč!) to musím vidět. Ještě týž den jsem se na snímek podívala. A od té doby jej pokládám za jeden ze svých oblíbených.

Od prvních minut je jasné, že film má svou atmosféru, svůj specifický způsob plynutí. Poetičnost dokresluje nejen vkusná, ale zároveň velmi příjemná hudba.
Od japonské produkce bych (snad na základě předsudků) nečekala tak kouzelnou romanci, která ale rozhodně není kýčem, nýbrž naopak jemným a příjemným vyjádřením touhy, rodícího se citu.

Velmi nevtíravým způsobem nám snímek ukazuje, jak je těžké určovat role, jak se mnohdy můžeme mýlit - ten, jenž, bez debat, páchá trestnou činnost, je ale nakonec daleko slušnějším a čestnejším člověkem než ti, které společnost uznává.

Herecké výkony pokládám za perfektní už z toho důvodu, že nic důležitého nevyjadřují textem. Lee Seung-Yeon předvádí dokonalou hru očí, resp. dokazuje, jak mnoho za nás vyjádří náš pohled. Na začátku filmu je její pohled strnulý, prázdný, pokořený a v průběhu se mění s rodícím se citem mezi ní a kolegou Jae Hee a na konci filmu už z ní jen ten pohled dělá naprosto jiného, šťastného člověka - ta proměna mi málem vyrazila dech.

Nakonec - když vezmu v úvahu omezené zdroje a fakt, že byl film natočen během 16 dnů a posléze sestříhán během 10, pak tvrdím, že se svou kvalitou a především působením na diváka hravě vyrovná nákladným velkofilmům a pro milovníky dobrých snímků určitě nebude špatnou volbou.

Hell
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se