Duben 2014

Písně v našem životě

25. dubna 2014 v 20:56 | Hell |  Téma týdne

S písněmi je to jako s lidmi. S některými se setkáme a nijak zvlášť nás neosloví, zapomeneme na ně. Jiné si naopak pamatujeme po celý život a když je náhodou slyšíme z rádia či televize, potěší nás to, i když si někdy nemůžeme vzpomenout na název...

Jsou písně, které jsou pro nás velmi důležité po určitou dobu - potřebujeme je slyšet denně, protože máme pocit, že vstoupili do našeho života v tu pravou chvíli a kdybychom je denně neslyšeli, náš život by byl o něco prázdnější. Ale časem náš vztah k nim poněkud ochladne. Nezapomeneme na ně nikdy, jen ta vášeň, to nadšení, s jakým jsme je poslouchávali, není tak silné a stanou se z nich přesně ty písně, které náhodou rádi zaslechneme, ale cíleně je příliš často nevyhledáváme. Nebo se nám naopak přejí a když je náhodou zaslechneme, snažíme se je ignorovat, nebo raději rovnou přeladíme na jinou stanici...

A pak jsou písně, které opravdu potřebujeme slyšet často, jelikož se takřka staly naší součástí. Natolik ovlivnili náš život nebo jsou s něčím v našem životě natolik spojené, že si bez nich neumíme představit delší čas. Jistě to zná každý z vás - slyšíte první tóny písně (ne ledajaké, ale té zcela speciální) a vaše tělo na ně hned reaguje. Začnou pracovat slzné kanálky, koutky úst se samovolně pozvednou k úsměvu, postaví se vám chloupky vzadu na krku nebo/a objeví se ten zvláštní pocit okolo žaludku. A do toho všeho se vám vybaví určitý moment vašeho života, vzpomenete si na nejsilnější pocity, které máte s touto písní spojené, dokonce byste mohli říct, že přesně cítite tu samou vůni ve vzduchu, jako když se ta píseň pro vás stala tou jedinečnou...

Jestli nějakou takovou píseň máte, pak o sobě můžete říct, že jste nalezli poklad.


Jestli jste ještě takovou píseň nenašli...hledejte dál a nikdy to nevzdávejte...


Sociocon 2014

22. dubna 2014 v 7:00 | Hell |  Kultura

Sociocon 2014




6. května 2014 proběhne tradiční v pořadí již 5. ročník studentské konference, na níž prezentují své práce studenti Katedry Sociálních Věd Univerzity Pardubice, ale i sami
přednášející a jako každoročně se návštěvníci mohou těšit na zajímavé hosty.

Akce začíná v 11:00 v Divadle 29 v Pardubicích a je zdarma přístupná nejen členům akademické obce, ale i široké veřejnosti.

Na co se můžete těšit? Tak například Jan Mertlík vás seznámí se svou bakalářskou prací "Přežili jsme Srebrenici", která se zabývá problematikou masakru ve Srebrenici a jejímž cílem byla analýza názorů uprchlíků ze Srebrenice se zaměřením na lidskou paměť, na motivace k migraci a chápání pojmů genocida, zločin proti lidskosti, kolektivní paměť, migrace a stigmatizace.
Anna Šimečková zde vystoupí se svou prací "Nakolik si katolík?", která se zabývá problémem identity.

Součástí programu budou i krátké studentské filmy.

Na konferenci také vystoupí Jeff Schonberg z Univerzity v San Franciscu a Alessandro Testa z Itálie nám bude vyprávět o tom, jak na něj působí Česko.


Upoutávka na SOCIOCON, kterou natočil a zpracoval Jaroslav Ondráček


Neváhejte a přijďte se podívat i vy, jaký kus práce za sebou nechali studenti KSV na UPCE!!!


Den bez knihy je promarněný

21. dubna 2014 v 10:36 | Hell |  Téma týdne


Knihy jsou naprosto neoddělitelnou součástí mého života. Někdy mi ten život trochu komplikují...jako třeba teď - měla bych se pečlivě připravovat na státnice, o což se samozřejmě pokouším, ale každý den se těším, až budu mít čas zasednout k nějaké té rozečtené beletrii. (No, momentálně mám rozečtenoou Sophiinu volbu, takže to těšení je takové...zkrátka jiné, než třeba na Šabacha..)

Ale jinak jsou knihy mým věrným přítelem, bránou do jiných světů, kde můžu být kýmkoliv a prožívat pokaždé jiný životní příběh, dobrodružství, radosti i strasti, zklamání, velké lásky, osudová setkání.

Taková dobře napsaná kniha může člověku i změnit život. Máte šanci poučit se z chyb svého oblíbeného hrdiny, nebo naopak se můžete pokusit přiblížit jeho velkým činům, jeho odvaze a jiným charakterovým vlastnostem. Zkrátka se vám váš hrdina může stát vzorem. Představou, jací byste sami chtěli být. A někdy nemusíme ani chtít být jako ten který hrdina, ono totiž někdy stačí najít si v knize tu správnou myšlenku, která má tu moc ovlivnit náš život, naše rozhodování, náš pohled na svět, naše chování...

Když máte vztah ke knihám, který lze označit jako knihomolství a jste člověk, který by se mohl označit za knihomola, jistě mi rozumíte. A jistě také chápete, proč tvrdím, že den bez knihy je promarněný. Knihomolství je totiž závislost. Schválně - zažili jste někdy, že jste si skutečně nenašli několik dní čas, a tak jste nemohli několik dní číst? Nepřipomíná vám to období diet nebo třeba období, kdy jste zkoušeli přestat s nějakým zlozvykem (třeba s kouřením)? Alespoň u mě to tak funguje. Jsem trochu nervózní, protože mám pocit, že mi něco chybí, mám hroznou chuť, ale nedokážu specifikovat na co (na začtení se, samozřejmě), pořádně nevím, co s rukama, stále se kontroluji, protože mám dojem, že něco postrádám...Ano, knihomolství je závislost. Ale tak krásná, že by byla škoda se z ní vyléčit...
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se