Prosinec 2013

2013, sbohem!

25. prosince 2013 v 12:11 | Hell |  Téma týdne

Rok 2013...Jen tu cifru vyslovím a derou se mi slzy do očí a já jen přemýšlím, z jakého důvodu...Je mi snad líto, že další rok utekl jako voda, aniž bych si toho stačila všimnout? Snad proto, co se během tohoto roku událo na naší politické scéně? Nebo mi budou chybět návštěvy nemocnice? Ooh, nebo jsem snad dojatá tím, že jsem během tohoto šíleného roku našla to, co je teď nejdůležitější, nejkrásnější a nejcennější v mém životě? Možná ano...Možná ne...Ale možná je to taky jen takový zvyk...Na konci něčeho starého a před začátkem něčeho nového bilancovat. Uvědomit si pár zásadních okamžiků svého života, možná zalitovat chyb a křivd, kterých jsme se dopustili na druhých i sobě samých, usmát se a uvědomit si hrdost nad tím, co se nám naopak povedlo, nechat zazářit hvězdu v našem srdci, která nám pomohla najít, potkat, poznat, milovat lidi, kteří nám vstoupili do života...

Pokud jde o mně, rok 2013 byl plný karambolů, nešťastných příhod, nepříjemných zvratů a změn, bolavých scén, smutných odchodů a prozření...ale také nových lidí, z nichž se stali přátelé, nových začátků, nových cílů a nových citů...

A tak tvrdím, že ať byl tento rok jakkoli těžký, krásný, smutný, rozverný či prostě a jednoduše náročný, tak ho nikdo nevymaže a my můžeme být jen rádi, že jsme ho přežili a vstupujeme do roku 2014. Přála bych si říct, že do nadcházejícího roku vstupujeme s čistým štítem a sluncem v zádech...Ale nikdy jsem nebyla přílišný optimista...

Loučím se s třináctkou, která mi navždy změnila život, a nedokážu se ubránit lehkému úsměvu (a přísahám, že tentokrát to není ironický úšklebek) na své tváři a nadějí v srdci, že tentokrát to bude nějak lepší...Protože "naděje je to s křídly uvnitř nás"(*), co nám tak tiše našeptává, že tomu můžeme věřit...

Nevím, jak jste na tom se svými štíty, na slunce (a předpověď počasí) také není zrovna spolehnutí - snad jen kromě vědomí, že zítra zase vyjde...doufejme -, a tak vám všem přeji spíš to, abyste do Nového, ale především nového!, roku vykročili šťastnou nohou...

S láskou
Hell

*Emily Dickinson

Poprvé opravdu

20. prosince 2013 v 18:06 | Hell |  Povídky, básně
Poprvé opravdu

Ukážu ti ráj, co přináší peklo
Rozesměju smutkem, který ve mně dřímá
Dám ti perly, co do vlasů mi nebe vetklo
Zahřeju i ledem, bude-li ti zima

Vše, co mám, ti ráda dám
Jen za to, že mě bereš ke hvězdám,
kde to sice dávno znám
Ale s tebou je to jiné - tvou dlaň ve své mám...

Hell xx
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se