Život

13. srpna 2013 v 7:00 | Hell |  Téma týdne

Život

Jediné slovo, dvě slabiky, pár písmen...a když se nad tím slovem zamyslím a chci mu dát význam, najednou mi slova schází a zároveň je jich tolik, že nevím, která vybrat.

Život není jednoduchý. Život je věčný boj. Život začíná a končí. Život je krásný. Život každého z nás je příběh. Příběh, v němž se mísí prvky romantiky, tragédie, komedie, satiry a ironie- Někdy se blíží detektivce, thrilleru ba dokonce hororu.

Existuje množství citátů o tom, že se má život žít, nikoliv přežívat. Že největší umění je žít život s kartami, které máme, nikoliv s dobrými, s nimiž bychom měli jasně vyhráno. Tolik velkých slov v nepatrných větách. Někdy dovedou dát smysl, naději, jindy přisypou sůl do otevřených ran.

I přes všechny životní kotrmelce a nepřízeň osudu se snažím pořád hledat na životě to krásné. Někdy to jde skoro samo, jindy je to těžká písemka. Občas mě přepadnou i černé myšlenky, jestli ta dřina za to vlastně stojí...a pokaždé dojdu k jedinému závěru: Stojí to za to!
I když to tak mnohdy nevypadá a sama si tak často nepřipadám, jsem bojovník. A bojovník se nikdy nevzdává. A už vůbec ne svého života. I kdyby žil osamělý život, což je...tak těžké. Čas od času si tak říkám, že právě ta osamělost je pro mě v životě to nejtěžší, co musím zvládnout. Ač by se to mohlo zdát malicherné v porovnání s tím, co už jsem v minulosti překonala, s čím jsem se dokázala poprat a vyrovnat. Mám skvělou rodinu, báječné přátele a můžu s nimi sdílet všechny své radostné momenty i životní tragédie, přesto mi to nestačí...Ale jsou na tom lidé ještě mnohem hůř. A některým z nich můžu dokonce pomoct a to je ten motor, který potřebuju. To je jeden z důvodů, proč stojí za to žít!

No a když mi je opravdu bídně, vždycky si vzpomenu na Homolkovi a větu, která mi kdysi utkvěla v paměti a už se tam asi usídlila navždycky: "Život je krásnej, i když stojí za hovno!" A tak to prostě je...

Hell xxx
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 13. srpna 2013 v 7:10 | Reagovat

Homolkovi jsem viděla nespočetněkrát, ale ta větička mi v paměti neutkvěla a to i přesto, že má něco do sebe ...

2 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 8:12 | Reagovat

[1]: Zaznívá v druhém dílu "Hogo fogo Homolka" a říká ji dědeček, kt očekává konec. :-)

3 blažena blažena | Web | 13. srpna 2013 v 10:22 | Reagovat

Moc hezky napsané...
Já vím, že mít skvělou rodinu a báječné přátele je sice hodně, ale chtělo by to i lásku, takovou tu, co se o ní taky hodně píše a co přenáší i hory!
Bez ní to není tak úplně ono, vím o čem píšu a i když mi kolikrát lidé řeknou, že mám být ráda za funkční rodinu, za krásná vnoučátka a pod. ale já přece za tohle ráda jsem, jenže ta láska, ta opravdová mi celý život chybí a vím, že by nebyly v takové míře ani deprese, kdybychom na život byli dva.....

4 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 14:46 | Reagovat

[3]: Tak to je přesně to, co myslím...To byl, myslím, taky nějaký citát, že sdílená radost je dvojnásobná a sdílená starost je poloviční...Přátelé a rodina vyslechnou a snaží se i pomoct, ale zdaleka to není takové, jako by to bylo s tou jedinečnou osobou...Nejsem závistivý člověk, ba naopak - každému, kdo je šťastný a spokojený to z celého srdce přeju...ale těm opravdu zamilovaným trochu závidím...přála bych si, aby mě někdo znal. Myslím opravdu znal - čeho se bojím, co bych si přála, o čem sním nebo i to, jakou mám nejraději zubní pastu, protože právě tyhle velké drobnosti dělají lásku tím, čím je, pokud takový cit existuje...

5 sissa-world sissa-world | 17. listopadu 2013 v 19:38 | Reagovat

Krásně napsané :)

6 barunka524 barunka524 | 20. listopadu 2013 v 15:51 | Reagovat

moc hezký to se ti povedlo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se