KN - 21 pokojů s hysterickým záchvatem, Pavlína Vilertová

28. června 2013 v 8:00 | Hell |  Recenze

21 pokojů s hysterickým záchvatem je sbírka jednadvaceti básní mladinké (1988) básniřky Pavlíny Vilertové, dramaturgyně a editorky na volné noze.

Vím, že člověk nikdy nemá knihu posuzovat podle obalu (nejen metaforicky, ale i doslova), přesto musím říct, že mě tato sbírečka zaujala obalem. Jde o útlý černobílý paperback velikosti vysokoškolského indexu, na jehož přední straně líně a zároveň tak nějak úpěnlivě visí odnikud žárovka.
Po přečtení sbírky cítím, že je to zcela adekvátní. Básně jsou nálehavé, některé poněkud zahořklé, snad i trochu zbytečně.
Možná je to jen můj dojem, ale v některých verších nacházím kousavou kritiku současnosti.
Vilertová se vyloženě vyžívá ve stavech změněného vědomí, alespoň tak působí texty, v nichž se tento motiv objevuje, čímž mi připomíná Salvatora Dalí, tedy její poezie v mé hlavě tak dostává i tvar a barvy.

Celkový dojem: nadprůměr! V současné poezii musí člověk opravdu hledat, pokud chce nalézt něco kvalitního, nebo něco, s čím by mohl "souhlasit" a já jsem obojí našla v této sbírce.

Za pikolou
naše město se jmenuje samota

židovská holka
češe si vlasy v podchodu
leží
a druhou rukou
hladí plechového tygra

taková
malá
soukromá
Hirošima

"z tvé dlaně čtu
že on ji prohraje v kartách
a ona si ze žalu obarví vlasy na zrzavo"
říká mi pán s černým deštníkem a zmizí v davu

naše město se jmenuje samota

zrnko pepře na dlani

povzdechnutí v šuplíku s punčochami
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 blažena blažena | Web | 28. června 2013 v 9:38 | Reagovat

Přiznám se, že málokterá báseň mě osloví, spíš bude ten problém asi ve mně, že třeba básni tak úplně nerozumím. Ta, kterou jsi vybrala se mi moc líbí.

Jedna paní, která to umí i s foťákem píše nádherné básničky, aspoň mně se moc líbí.  Jednu jsem si kdysi pod její fotkou stáhla. Jméno té paní jsem bohužel zapomněla...
**********************

Do nocí mi klavír zní
Tvoje prsty
Na černobílých klapkách
Stakato tónů
Husí kůže po těle
Představa všech doteků
Tvůj mihotavý stín
Mi přivolal Tvůj prstoklad
A dnem mě doprovází
Pár Tebou psaných písmen.
Polil jsi mě sametovou tmou
Kterou sama těžko unesu
Pojď, potkáme se ......

2 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 28. června 2013 v 12:02 | Reagovat

[1]: Je pravda, že já současnou poezii taky příliš nechápu...nebo je to možná tím, že jsem své básnické lásky našla jinde (Villon, Baudelaire, Shakespeare a Diskinsonová) - ti jsou pro mě absolutním vrcholem poezie, a tak už poměrně těžko nacházím jiné básní(ř)ky, jejichž poezie by mě oslovila, natož uchvátila...Ale Vilertová mě opravdu nějak zaujala. :-)
A tedy! Ta báseň "Do nocí mi klavír zní..." je skvostná! Ano, ano...tohle můžu! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Grácias por su visita y tienes un buen día! Hell
Vedu Čtenářský klub v HK. Zájemci pište na mail, případně na FB vyhledejte skupinu Čtenářský klub - Hradec Králové. ;-)