Buenos días!

26. června 2013 v 11:56 | Hell |  Hellena...tak trochu lifestyle
Tak jsem zase jednou byla šikovná. Mám distorzi kotníku a "užívám" si nechtěnou dovolenou.

Zpočátku jsem myslela, že snad umřu. Nemůžu chodit a být zavřená bůhví kolik dní sama doma v pololehu, bez možnosti s někým se potkat a mluvit, i kdyby jen o počasí, je představa srovnatelná s mou představou pekla. Někdy tu samotu přímo vyhledávám a jsem šťastná, když nemusím mluvit, ale to je moje rozhodnutí, protože potřebuju klid, ale teď tomu tak není. Takže co dělat...?

První dva dny jsem kompletně prospala. Jenže naspáno mám do zásoby, takže co dál?

Společnost mi dělá moje psí stařenka Lady...

Belhám se po bytě s fofrklackama, abych zalila svou (konečně!) rozkvetlou fialku...

Konečně se zase podívám na filmy, které mám ráda...

Přečtu si knihy, na které se chystám...

A vrátím se ke španělštině! Ten jazyk miluju!
A kromě toho mám prostě dobré přátele! Denně mi volá kamarádka Miška a je se mnou cca hodinu na telefonu...to už se pak to "válení" doma dá nějak zvládnout. :-)
Navíc venku co chvíli prší, tak mi alespoň nemusí být líto, že neprovětrám svou letní garderóbu..

Que tengas un buen día,
hasta luego!

Hell
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 blažena blažena | Web | 27. června 2013 v 7:50 | Reagovat

Ahoj Helenko, takhle jak jsi tady tu "samotu" nastínila, tak se mi nezdá až tak špatná, ale chápu, že když si člověk způsobí nějaké hodně bolestivé zranění, a musí být doma, tak je to dost nepříjemné.
Přeju aby se kotník co nejdřív uzdravil.

Krásně ti ta fialka kvete, a to je asi teprve začátek. Líbí se mi i barva květů, dokonce teď přemýšlím, že bych si nějakou podobnou koupila, pokud u nás fialky budou mít, dlouho jsem je neviděla.

2 blažena blažena | 27. června 2013 v 7:53 | Reagovat

Mělo to být 5 hvězdiček i za ty krásné fotky, ne jen čtyři a půl. Nevím, jak jsem to dokázala, že je poslední jen poloviční.

3 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 27. června 2013 v 9:17 | Reagovat

[1]: Děkuju, už se opravdu lepší - v pondělí už zase můžu jít pěkně do práce. :-) (Nevěřila bych, že to řeknu, ale už se těším! :-D )
Že! Možná to bude znít namyšleně, ale jsem na ní vážně hrdá (jsem známá jako "uspávačka" květin, "zazimovala"=hubila jsem totiž celoročně a to klidně i kaktus) a pořád se na ní musím dívat a představuju si, jakou radost by ze mě měla babička. :-)
No já oběhla hned několik květinářství, než jsem ji sehnala...nevím. proč je tak nesnadné ji sehnat...:-/

[2]: To přece vůbec nevadí! ;-) Děkuju za hodnocení a za slova chvály. :-)

4 blažena blažena | Web | 27. června 2013 v 20:16 | Reagovat

[3]: Babička to snad vidí, a je na svou vnučku pyšná a nejen kvůli té fialce. Věřím, nebo chci věřit že jsou ti, které jsme milovali nablízku i když odejdou.

No, on kaktus nepotřebuje žádnou péči, spíš ho lidi zahubí, když se mu hodně věnují.
Mám pár kousků a přes zimu je mám bez zalévání na parapetu, v červnu je vynesu ven a zalévám, jen když je sucho. Zrovna má jeden obrovské růžové poupě.

Jsem ráda,  že se kotník zlepšil, já si ho jednou v mládí podvrtla, jak jsem letěla na bus a zlobil mě celé léto a ještě dnes, při změně počasí mi v něm občas píchne.

5 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 27. června 2013 v 20:25 | Reagovat

[4]: Děkuju...:-)

No, kdybych měla vypsat, co všechno, kromě kaktusů, jsem zahubila, byl by to výčet na několik stránek...Mám dojem, že to chtělo cvik - květiny teď pěstuju bez problémů, ale zato pochovávám rybičky...doufám, že jich taky nebudu muset zahubit desítky, než mi konečně nějaká vydrží aspoň rok...:-D

Jo, to znám. Poprvé jsem měla podvrtnutý kotník asi před deseti lety a od té doby ho nejen cítím při změně počasí, ale taky stačí špatně šlápnout a mám na pár dní vystaráno - ten kloub už prostě není v pořádu...:-/

6 blažena blažena | Web | 30. června 2013 v 18:57 | Reagovat

[5]: Rybičky....taky jsem mívala akvárko, ale úspěch se jaksi nedostavil. Ony některé rybičky snad žíjí jen pár měsíců, už jsem zapomněla které, ale tehdy, když mi umíraly jsem se dočetla, že snad danio, nebo neonky moc dlouho nežijí.  Já jsem si jednou s nějakou rostlinou přitáhla do akvárka řasu tuším ruduchu, či jak se jmenuje, taková černá, štětičková a strašně škaredá a dlouho jsem s ní bojovala, nakonec vyhrála řasa. :-(

Kluk naší sousedky měl taky akvárko, takové maličké a jeho maminka byla a vlastně je moc čistotná.  V akvárku neměli ani kamínky, ani písek, natož rostliny a paní jednou týdně prostě rybičky pochytala, akvárko vymyla savem, napustila vodu z vodovodu a rybičky tam jen tak šoupla a já nevím, jak je to možné, ale rybičky to přežily snad dva roky.

Hlavně že už se kytičkám daří, víš, mně moc mrzí, jak se chovají ke kytičkám v supermarketech, u nás je ani nezalijí a většinou jim všechny uschnou.

7 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 1. července 2013 v 8:55 | Reagovat

[6]: No, já bych si na opravdové akvárko netroufla, a tak jsem si pořídila "nenáročou" labyrintku Betu bojovnici...Kocour I. se naučil plavat bříškem nahoru po necelých třech měsících, Kocour II. umřel po 17 dnech...A to jsem se opravdu starala! Asi to bude tou tvrdou vodou u nás...
Tak to taky nechápu, jak to ty rybky mohly přežít tak dlouho!!! Byly asi sakra odolné. :-D
Ano, kytičky už jdou hezky. Dneska jsem zjistila, že orchidei už zase bude mít květy, tak jsem zvědavá - posledně byla obsypaná, že málem nebyly vidět listy přes to množství květů. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Díky za návštěvu i případné sdílení! Smějící se